Přejít na hlavní navigaci


Přejít na obsah stránek


Historie

Prošlo celé století od doby, kdy Johann Heinrich Franck spolu s Robertem Franckem založili v roce 1896 v Pardubicích továrnu na náhražky klasické zrnkové kávy - cikorku a obilnou kávu - jako součást mezinárodního koncernu Franck.

Hlavní surovina sušená čekanka se dovážela z Holandska a Belgie. J. Franck se zasadil o pěstování čekanky v Polabí a rozšíření zemědělství v Čechách o další obor, a to o sušařství. Ten se rozvinul tak, že produkt sušáren se začal i exportovat do Chorvatska, Itálie, Rumunska a Švýcarska. Široké domácí pěstování čekanky mělo v krátké době vliv na nižší cenu vyráběných náhražek. Ty se pak těšily velké oblibě a mezi dvěma válkami se nacházely snad v každé domácnosti.

Nejznámějším výrobkem byla tzv. “Pravá Franckova přísada ku kávě”, krátce “Franckovka”, která se prodávala v oválných červených balíčcích nebo hnědých krabičkách a pod názvem “Karo-Franck” byla k dostání ve formě kostek. Obliba patřila i žitné kávě značky “Perola”. Nejpoužívanější ochrannou známkou kávovin z Pardubic byl kávový mlýnek. Byly jím označeny výrobky, firemní listiny a v neonové podobě jej bylo vidět i z velkých vzdáleností na budově továrny. Vedle toho se používaly ještě dvě ochranné známky, a to čajová konvice a kráčející lev nesoucí na zádech šálek s kávou a lžící. Známky se přestaly používat před rokem 1948.

Největšího rozmachu dosáhl závod jako celek ve třicátých letech. Po válce byl závod pod národní správou a pak byl vytvořen národní podnik KÁVOVINY, do něhož bylo začleněno 10 závodů, ze kterých se v padesátých letech staly samostatné národní podniky. Když byl v roce 1958 vytvořen samostatný oborový podnik KÁVOVINY Pardubice, vyústilo hledání nového sortimentu ve výrobu první československé cereální snídaně značky Kalorka. Zpracovávaly se zde výhradně domácí suroviny jako je žito, ječmen, čekanka, cukrovka, ovesné vločky, cukr a olej. V šedesátých letech po sloučení dvou národních podniků - KÁVOVIN Pardubice a VITANY Byšice se rozšířila specializace na výrobu kávovin, extraktů a předvařené rýže o výrobní program pufovaných výrobků, mezi které patří rýžové a kukuřičné burizony. Na to se začaly vyrábět prášky do pečiva a vanilinový cukr, a přibyly Vitakáva, kávovinová směs Melta, obilná káva Žitovka, Sladovka a přísada Karo. V dalším desetiletí se začaly vyrábět instantní kakao, ovesné kaše a šuměnky.

Novodobá historie se začala psát v roce 1991, kdy se ZÁVOD 03 Pardubice oddělil od a.s. VITANA Byšice. Vznikly tak KÁVOVINY a.s. Pardubice. Období od vzniku akciové společnosti je charakterizováno rozsáhlou modernizací zařízení továrny. K nejdůležitějším investicím do nové technologie patřilo v roce 1992 zakoupení technologického zařízení německé firmy ALLGAIER, fluidního sušiče - granulátoru na instantizaci Vitakávy. O tři roky později to bylo uvedení do provozu nového pražiče obilí PETRONCINI z Itálie řízeného počítačem a vybaveného spalovačem spalin. Moderní stroj odboural typickou vůni praženého obilí, která se čas od času po řadu generací linula po Pardubicích. Také proběhla instalace nové linky na výrobu ochucených burizonů - Arizonek. V letech 1995-6 se obnovilo sušení čekanky a cukrovky, což také znamenalo znovunavázání spolupráce s místními zemědělci jako pěstiteli. K nejstabilnějším výrobkům patří Melta jako náhražka kávy a Vitakáva v podobě extraktu.

Rok 1997 byl rokem mnoha změn a inovací, když tlak konkurence a nadnárodních řetězců přiměl společnost, aby začala rozšiřovat sortiment o nové výrobky. Mezi prvními to byla rýže a dále sypké směsi. Mezi nimi na předním místě zaujmou směsi k přípravě českých buchet a jemného perníku. V tomto období se také doplnila řada tzv. “těžkého koloniálu” o čočku, hrách, fazole a sůl. Rovněž byla uvedena do provozu linka na výrobu hořčice. Nově byla instalována linka na výrobu granulovaných extraktů s cílem postupné inovace stávajícího sortimentu náhražek kávy. Byla zakoupena a zdárně dána do provozu nová technologie na balení “těžkého koloniálu” - velkoobjemové tašky, čímž se výrazně zvýšila kultura prodeje v oblasti velkospotřebitelského balení.